V těchto dnech byly vydány zápisky bývalého legionáře Jana Kouby pod názvem “Transsibiřská odysea: Po stopách legionáře Jana Kouby”, které popisují realisticky detaily kontroverzního působení tzv. československých legií v Rusku v letech 1914-1920, jak bylo uvedeno např. v reportáži České televize (viz ZDE).

Historie čs. Legií

Československé legie je označení používané pro jednotky dobrovolnického zahraničního vojenského odboje Čechů a Slováků za první světové války (a ruské občanské války). Legie tvořili čeští a slovenští krajané žijící v zahraničí a bývalí vojáci rakousko-uherské armády, kteří se po zajetí armádami Dohody (Francie, Rusko, Velká Británie) rozhodli dobrovolně vstoupit do řad Legií a dezertovat k nepřátelským vojskům. Tím porušili jejich tehdejší vojenskou přísahu českému králi a rakousko-uherskému císaři.

Čs. legie v Rusku

Byly to dobrovolnické vojenské jednotky na ruském území v letech 1914–1920, jež bojovaly nejdříve proti rakousko-uherské armádě a Němcům na Ukrajině a poté za ruského cara spolu s Bílou armádou proti Rudé armádě. Od začátku roku 1918 docházelo k rozporům mezi vedením Legií a novou bolševickou vládou, která se snažila legie, jako cizí neoficiální armádu na území Ruska, dostat pod svou kontrolu. Rozpory vyústily postupně v ozbrojené incidenty. Legionáři začali být vnímání ruským obyvatelstvem jako nežádoucí a sílil tlak na jejich odchod ze země.

Válečné zločiny

Na základě sílícího tlaku byli donuceni legionáři z Ruska odejít. Aby si zajistili cestu přes Vladivostok, rozhodli se obsadit Transsibiřskou magistrálu. Boje byly kruté, čs. vojáci zajaté bolševiky rozdělovali – Rusy někdy propouštěli, Maďary, Němce a čs. bolševiky, kteří proti Legiím bojovali, obvykle popravili.

“Legionář zastřelil holku, protože mu odmítala ukojit jeho pud”,

popisují zápisky bývalého českého legionáře tehdejší realitu. Ti, kteří byli zajati bez boje, byli drženi ve vězení do odjezdu Legií z daného místa a pak byli propuštěni. Vzhledem k Ženevským konvencím bylo už tehdy střílení zajatců válečným zločinem.

Plán na západní intervenci

Vlády spojeneckých států (Francie, Velké Británie, USA) plánovaly československé legionáře ponechat na Rusi a vytvořit z nich jádro intervenčních sil, které by zasáhly proti bolševismu. Plynulo to z toho, že Československé legie kontrolovaly podstatnou část Sibiře – konkrétně oblast okolo jižního Uralu – a byly jedinou dobře organizovanou silou v Rusku, jejíž velení podléhalo Francii. Posily spojenců, které do Vladivostoku dorazily, však byly pouze symbolické a z plánované intervence sešlo.

Zdroj: Wikipedia.org

Rudolf Hruboň