Mimo známějšího Josefa Mengeleho působil za druhé světové války v koncentračním táboře Osvětim také další lékař, který se zpronevěřil Hippokratově přísaze a páchal na vězních nelidské experimenty. Jmenoval se Władysław Alexander Dering.
Původně odbojář
Dering ukončil lékařské vzdělání na Varšavské lékařské fakultě v roce 1928. Chirurg, který se specializoval na gynekologii a porodnictví, poté praktikoval ve Varšavě , kde vykonával soukromou praxi a byl smluvním lékařem v místní nemocnici. Po začátku druhé světové války sloužil jako vojenský chirurg v polské armádě. Po obsazení Polska Německem Dering pokračoval ve své práci lékaře a připojil se k odbojové tajné armádě Polska (TAP). Poté, co byla tato podzemní organizace objevena, byl Gestapem 3. července 1940 zatčen a uvězněn.
Vězeňským lékařem v Osvětimi
Na konci srpna 1943 byl Dering jmenován kápem. Lékaři obvykle na tuto pozici nebyli vybíráni, ale Dering si díky své profesionální dovednosti a sebevědomí získal důvěru německých táborových lékařů. Doktoři Carl Clauberg a Horst Schumann ho nakonec přivedli jako profesionálně zkušeného chirurga pro sterilizační experimenty s vězni, kterých se začal dychtivě zúčastňovat. Aby dokázal účinnost sterilizace rentgenovým zářením, odstranil Dering ozářená varlata a vaječníky židovským vězňům pro patologické vyšetření. Svědci později vypověděli, že měl „arogantní antisemitský postoj k obětem”. Dering např. řekl židovskému vězni, který protestoval proti plánovanému odstranění jeho varlat: „Přestaňte kňučet jako pes, stejně musíte zemřít!“
Brutální experimenty
Vězeňský lékař Andre Lettich po skončení druhé světové války o Deringovi vypověděl: „Tento chirurg operoval s poměrně vysokou úrovní brutality. Pacienti dostali pouze mírné lokální anestetikum, jejich výkřiky byly strašně slyšet. Obě varlata byla často odstraněna současně. Mnoho z těchto nešťastných lidí rychle zemřelo na následky operace.“ Dering byl také informátorem politického oddělení tábora. Měl k dispozici židovského vězeňského lékaře a zdravotní sestru, které neměl rád a proto je nechal poslat na smrt do plynové komory. Následně se nechal zapsat do tzv. “Německého lidového seznamu”, aby získal právo na získání německého občanství a mohl být v lednu 1944 z Osvětimi propuštěn.
Po válce hledaný zločinec
Po skončení války byl varován před vyšetřováním prováděným židovským Výborem proti podezřelým z válečných zločinů, protože byl mezi hledanými. Od roku 1945 byl na seznamu válečných zločinců OSN. Byl hledán jako válečný zločinec Československem, Francií a Polskem. Obstaral si tedy doklady totožnosti s novou identitou a občas se živil jako zemědělský dělník. V létě 1945 opustil Polsko a v prosinci 1945 vstoupil do polské exilové armády, která byla původně umístěna v Itálii a později ve Velké Británii. Od srpna 1946 pracoval jako porodník v polské vojenské nemocnici v Huntingtonu. Nakonec byl v lednu 1947 zatčen za práci vězeňského lékaře v Osvětimi a uvězněn v Brixtonu. Polsko požádalo Británii o Deringovo vydání. V důsledku nejasností ohledně potvrzení jeho identity však “kvůli nedostatečným důkazům” vydán nebyl a byl propuštěn z vězení.
Ve službách Velké Británie
Po propuštění pracoval jako lékař v britských koloniích a vedl nemocnici v Hargeysa (Britské Somálsko). Za desetiletou koloniální službu získal v roce 1960 Řád britské říše poté, co předtím získal britské občanství. Po návratu se na jaře 1960 přestěhoval do Ealingu , kde koupil dům a bydlel se svou druhou manželkou a nevlastní dcerou. V roce 1964 žaloval židovsko-amerického spisovatele Leona Urise za urážku na cti za to, že byl zmíněn v jeho knize Exodus jako vězeňský lékař v Osvětimi, který prováděl brutální experimenty na židovských vězních. Dering se u soudu odvolával na tzv. příkazovou nouzovou situaci když tvrdil, že odmítnutí účasti na operacích mohlo vést k jeho smrti. Protože se obhajobě nepodařilo prokázat opak, Dering formálně proces vyhrál, nicméně Uris musel zaplatit pouze symbolickou pokutu půl centu, zatímco Dering musel uhradit většinu soudních výloh ve výši 269.000 DM (cca 3,5 mil. Kč). Zemřel v červenci 1965 po krátké nemoci ve věku 62 let.
Zdroj: Wikipedia.org
Rudolf Hruboň
