Ruské ministerstvo obrany u příležitosti 75. výročí konce druhé světové války zveřejnilo odtajněné dokumenty spojené s tzv. Pražskou operací (viz ZDE).

Osvobozování Prahy

Z dokumentů vyplývá, že velení části Rudé armády s maršálem Ivanem Koněvem v čele zahájilo operaci zaměřenou na osvobození československého hlavního města po obdržení zpráv o tom, že Pražané „potřebují pomoc v odporu proti fašistickým jednotkám“, které měly za úkol Pražské povstání potlačit. Ruské záznamy se také zmiňují o tom, že po dobu ofenzivy místní obyvatelstvo nadšeně vítalo sovětské vojáky. Boje s německými vojsky se podle dokumentů odehrávaly celý den poté, co 9. května ráno vstoupily do Prahy první sovětské jednotky. „Vojska (Ukrajinského) frontu 9. května 1945 pokračovala v ofenzivě, zlomila odpor jednotlivých úseků nepřítele a díky rychlému postupu ovládla hlavní město Československa – Prahu,“ píše se ve zprávě určené generálnímu štábu Rudé armády v noci na 10. května. „Během operace od 5. do 10. května bylo zajato 25 000 nepřátelských vojáků. Ztráty činily 73 zabitých a 409 zraněných,“ uvádí materiál.

Zásobování jídlem a osivem 

Rudá armáda ve dnech bezprostředně po konci války zásobovala Pražany jídlem. Dokumenty uvádějí, že obyvatelům byly rozdány tuny mouky, brambor a dalších potravin. Podporu získali i zemědělci. „S ohledem na situaci, v níž se Československo nacházelo na konci sezóny setí, vláda Sovětského svazu zorganizovala zásilku osiva a krmiva: 500 tun ječmene, 430 tun ovsa, 1070 tun kukuřice a 30 tun luštěnin,“ píše se v odtajněných materiálech. Kromě Prahy zabezpečilo sovětské velení potravinami i jiná československá města: Moravskou Ostravu a Brno. Obyvatelé těchto měst, stejně jako Pražané, dostávali potraviny na lístky.

Rudolf Hruboň