V poslední době je dáván ve společnosti čím dále častěji prostor hlasům, které nás vyzývají k sebemrskačství za vyhnání Němců z Československa po druhé světové válce. Tato postnacistická revizionistická propaganda vůbec nebere v úvahu historické souvislosti. Uvádí se to v článku na serveru Aktuality.cz (viz ZDE).

Češi byli nemilosrdně vyháněni

Divoké vyhnání Čechů v roce 1938, které doprovázely vraždy či únosy antifašistů nebo Židů, je jen málo připomínanou kapitolou českých dějin. Z paměti lidí ho podle historiků vymazala druhá světová válka, ale i poválečné excesy Čechů při odsunu Němců z českého pohraničí. Historici připomínají ještě jeden podstatný fakt – dosud si nevšimli, že by se Sudetoněmecký landsmanšaft věnoval osudům v Česku zavražděných či do koncentračních táborů unesených německých antifašistů či Židů. A že by landsmanšaft prokázal těmto obětem nacismu úctu či se jim omluvil. “Tisíce Čechů, kteří z pohraničí utíkali před nacistickým terorem, si zachraňovaly holý život,” říká ve vzpomínkách pamětník Karel Hošek. “Henleinovci plivali i do kočárků na roční děti,” uvádí zase historik Jindřich Marek v rozhovoru o vyhánění Čechů z pohraničí v roce 1938.

Odstraňování československých hraničních orientačních sloupů Sudetskými Němci; Foto: Wikimedia Commons

Sebemrskačské pokání Čechů není namístě

Vojtěchu Šustkovi z Archivu hlavního města Prahy vadí i sebemrskačské pokání Čechů, které dominuje diskusi o česko-německých předválečných i poválečných vztazích. “Tohle úporné snažení mnoha publicistů i historiků, že především Češi se na Němcích dopouštěli obludných zločinů a nikoliv naopak, nelze nazvat jinak než postnacistickou revizionistickou propagandou,” říká Šustek. “A propadají tomu stále více i čeští politici, kteří rádi sklouzávají k nacistické ideologické floskuli – ‘Sudety’. Tu si přitom vymyslel jeden ze zakladatelů nacismu Franz Jesser. Jako kdyby takzvané Sudety byly někdy nějakým historicko-správně-politickým celkem,” dodává Šustek.

Invaze Němců do Sudet, 3.10.1938; Foto: Das Bundesarchiv / Wikimedia Commons

Fanatismus až do krajnosti

Dokonce i v posledních dnech války vynikali někteří Němci málo vídanou brutalitou. Když například útok hloubkových letců u Hory Sv. Šebestiána rozehnal vězně jednoho z pochodů smrti do lesů, tak místní kluci z Hitlerjugend s podporou pupkatých strejců uspořádali na zbědované vězně divoký hon a vraždili je v posledních dnech války holemi, motykami či brokovnicemi. Stejně tak se jen pár týdnů před koncem války dobelhalo do nedaleké obce Výsluní několik vyhladovělých polských vězňů s prosbou o trochu jídla. Místní němečtí sedláci je podle archivních záznamů zavedli do lesa, kde je umlátili motykami a zahrabali.

Zpracoval Rudolf Hruboň