Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se rozhodl podat podnět Evropské komisi, aby přezkoumala, zda se Česká republika nedopustila ohrožení právních principů v souvislosti se schválením zdanění církevních restitucí. Uvedl to v rozhovoru pro server Česká justice (viz ZDE).

Stát prý změnil pravidla hry

Podle Zdechovského prý stát dodatečným zdaněním náhrad vyplácených církvím namísto majetku, který nemohou restituovat, mohl porušit smlouvy, které s církvemi sám uzavřel. „Když se státu tyto smlouvy nepodařilo změnit po dobrém, rozhodl se zneužít své oprávnění vydávat zákony a náhrady církvím zdanil zákonem,“ tvrdí europoslanec v rozhovoru. Podnět, který předá komisi po skončení prázdnin, je prý jeho vlastní iniciativou. Pracoval na něm však společně s českými i zahraničními právníky, bude proto obsahovat i několik podrobných právních rozborů. Dodává, že věří, že se komise bude podnětem adekvátně zabývat.

Zdanění restitucí reaguje na nadhodnocení církevního majetku

Zdanění finančních náhrad prosadila vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku. Restituční zákon počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci, celkem tedy 134 miliard korun. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Už před časem upozornili odborníci na to, že odhad hodnoty církevního majetku, za který se vyplácejí náhrady, byl značně nadhodnocen (viz ZDE).

Rudolf Hruboň