Evropská unie připravuje plán obnovy poválečné Ukrajiny. Jeho součástí by měly být investice do obnovy ukrajinské infrastruktury, ale také digitalizace či zelených projektů. Až bilion eur (25 bilionů korun) mají zaplatit členské státy EU. Píše o tom probruselský server Euractiv (viz ZDE).

Financování má zajistit EU

Financování mají zajistit především země EU. Evropská komise nyní prověřuje konkrétní možnosti financování plánu, včetně grantů a půjček. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se nabízí možnost, že by si na prostředky půjčily všechny státy unie koordinované Bruselem. „Brusel by si tedy prostředky na obnovu Ukrajiny napůjčoval na mezinárodních trzích, od bank, fondů a dalších investorů, přičemž tyto půjčky by i s úrokem postupně splácely členské země EU, včetně Česka,“ uvedl.

Německo se zdráhá zadlužit

„Nelze tedy vyloučit, že jednání o konečné podobě plánu se potáhnou, neboť některé členské země EU se budou zdráhat dále se masivně zadlužit. Určité signály v tomto směru vysílá například Německo, které se nyní staví odmítavě k projednávanému finančnímu balíčku rychlé pomoci Kyjevu. Brusel nakonec navrhne balíček rychlé pomoci za zhruba miliardu eur (cca 25 miliard korun), protože Berlín nadále blokuje jednání o větším balíčku rychlé pomoci, v objemu 8,8 miliardy eur (cca 218 miliard korun),“ doplnil Kovanda.

Česko servilně souhlasí

Současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS), která čerstvě předsedá EU, servilně s plány na masivní zadlužení souhlasí a dokonce je podporuje. „Poválečná obnova bude znamenat velké množství příležitostí zejména pro sektory, které se soustředí na obnovu a modernizaci průmyslu, obnovu energetického sektoru, dopravní infrastrukturu, sanaci, dekontaminace či likvidace starých a válečných ekologických zátěží,“ tvrdí ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Zpracoval Rudolf Hruboň