Ruská ekonomika by měla být v krizi, ale není. Přestože COVID-19 nyní vyvolává globální kolaps a cena ropy klesla pod 30 dolarů za barel, tedy na polovinu oproti úrovni před dvěma měsíci. Uvádí se to v článku listu The Economist (viz ZDE).

Izolace jako obrana proti krizi

Ropa a plyn obvykle tvoří dvě třetiny ruského exportu, takže rubl nyní oslabuje. Od ledna ztratil téměř třetinu své hodnoty. Ale zatímco i nejbohatší ekonomiky upadly do zmatku a zadlužují se, aby zmírnily negativní hospodářské dopady, ruská ekonomika nevykazuje žádné větší známky paniky, píše list The Economist. Rusko diverzifikuje svou ekonomiku, poráží korupci, chrání majetková práva či posiluje hospodářskou soutěž, investice nebo růst. Ruská ekonomika je méně citlivá na nynější šok, neboť se již posledních šest let sama izoluje, upozorňuje The Economist.

Obrovské devizové rezervy

Poté, co začal Západ uvalovat sankce na Rusko, začalo Rusko uvalovat sankce na Západ. Cílem ruské makroekonomické politiky od té doby je budování opevněné ekonomiky, která by dokázala odolat velkým šokům. Tuto politiku podpořilo fiskální pravidlo z roku 2017, které stanovilo, aby byl rozpočet postavený na ceně ropy mírně přesahující 40 USD za barel. Vše nad touto úrovní bylo přesunováno do fondu pro obtížné období, jehož objem 1. března dosahoval 7,3 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rusko tak nyní disponuje jedněmi z největších zlatých a devizových rezerv světa v hodnotě téměř 570 miliard dolarů (14 bilionů Kč). “Jsme chráněni před externími šoky a zahraničními nepřáteli, protože máme moderní zbraně a rakety, ale také proto, že máme zlaté a devizové rezervy,” uvedl Oleg Vjugin, který dříve pracoval v ruské centrální bance i na ministerstvu financí.

Posílení soběstačnosti

Rusko rovněž posílilo svou soběstačnost. Jeho sankce na dovoz potravin podpořily domácí zemědělskou produkci, což vedlo k poklesu podílu dovážených potravin na méně než čtvrtinu. Rusko rovněž zvýšilo věk pro odchod do důchodu a sazbu daně z přidané hodnoty. Prostřednictvím digitálních technologií také zlepšilo výběr daní. Novým ruským premiérem byl letos jmenován Michail Mišustin, který předtím působil jako šéf ústřední daňové správy, upozorňuje The Economist. Prozatím má Rusko více než dostatečné rezervy pro příštích několik let. Pokles kurzu rublu navíc omezil škody, které veřejným financím způsobil propad cen ropy. Kvůli západním sankcím je pak v mnoha případech irelevantní, že zahraniční zboží je nyní v rublech dražší, uzavírá The Economist.

Rudolf Hruboň