V Itálii, Británii, Francii, Spojených státech i jinde je přes polovinu občanů rozladěno demokracií. V Německu podíl nespokojenců stoupl na 43 procent, což představuje největší nárůst. Uvádí se to v článku německého deníku Die Welt (viz ZDE).

Rozčarování z voleb, politiků a justice

Frustraci způsobuje rozčarování z voleb, politiků a justice. Zjistil to výzkum střediska Pew Research Center, jenž ale nezahrnuje Česko. V Řecku se podíl nespokojenců vyšplhal na 84, ve Španělsku na 81 a v Itálii na 70 procent. V Británii činil 55, v Maďarsku 53 a ve Francii 51 procent. Aktuální data z Francie by ale byla nejspíš mnohem horší, protože tamní občany zpovídali výzkumníci ještě před začátkem protestního hnutí žlutých vest. Kromě Německa se v Evropě podíl nespokojenců nachází pod 50 procentní hranicí ještě v Polsku (44 procent), Nizozemsku (34 procent) a Švédsku (30 procent). Nespokojenců v Německu nicméně loni přibylo oproti předchozímu roku o 17 procentních bodů. V žádné jiné z 27 sledovaných zemí nezaznamenali badatelé tak prudký nárůst.

Nárůst podpory alternativních stran

V Evropě převažovala rozladěnost z fungování demokracie hlavně u stoupenců alternativních stran. Demokracii kritizuje 69 procent zastánců antiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD). Mezi respondenty z řad odpůrců AfD je to 37 procent. V USA vyjádřilo nespokojenost se stavem demokracie ve své vlasti 58 procent dotázaných. Předloni to bylo 51 procent. Kontroverzní americký prezident Donald Trump vládne od ledna 2017. Lidé kritičtí k demokracii jsou přístupnější nedemokratickým alternativám, jako je vláda expertů nebo silného vůdce.

Narazila demokracie na své limity?

Respondenti odpovídali na řadu otázek, které se týkaly ekonomických, politických, sociálních i bezpečnostních problémů. Například nakolik souhlasí s tvrzením, že výsledky voleb věci příliš nezmění. Nebo že většina žije v oblastech, kde je nebezpečné v noci vycházet. Frustraci způsobuje hlavně to, že mnoho občanů si myslí, že volby nepřináší velké změny. Oblibu demokracie podkopává i rozšířené přesvědčení, že politici jsou zkorumpovaní a nezajímá je, co si myslí řadoví občané. Dosti sdílený je i názor, že soudy nejednají se všemi lidmi spravedlivě. V Evropě je nespokojenost s demokracií rozšířenější mezi kritiky imigrace a Evropské unie. Míra nelibosti z demokracie není zásadně ovlivněna velikostí osobního příjmu. Obecně ani nevykazuje žádnou významnou a neměnnou souvislost s úrovní dosaženého vzdělání, s věkem či pohlavím.

Rudolf Hruboň