Ve vztazích mezi Berlínem a Washingtonem docházelo již dříve k různým neshodám, ale až za Donalda Trumpa zformulovalo Německo přesné odmítnutí účasti na dalších vojenských operacích USA, píše ve svém článku německý časopis Der Spiegel (viz ZDE).

Dlouhodobé kontroverze

V uplynulých letech nebyly vztahy mezi Německem a USA ničím nezkalené, přičemž neshody začaly ještě před příchodem Donalda Trumpa k moci, píše Der Spiegel. Za Baracka Obamy vypukl například špiónský skandál, když vyšlo najevo odposlouchávání telefonů německých občanů (včetně samotné Angely Merkelové). Berlín navíc neakceptoval tvrdý Obamův kurs vůči Rusku, a také měl rozpory s americkým prezidentem ohledně obchodní smlouvy TTIP. Nehledě na to byli němečtí zastánci transatlantického svazku vždy přesvědčeni, že se Německo nevzdá účasti ve vojenských operacích pod velením USA.

Spor o přístup k Íránu

Dnes se ale situace změnila: Dokonce i nejzarytější zastánci osy Berlín-Washington jsou proti účasti Bundeswehru ve vojenské misi USA na obranu obchodních tras přes Hormuzský průliv. „Když se Německo nebo EU zúčastní operace USA, vysloví tím podporu politice Washingtonu v tomto regionu,“ prohlásil bývalý ministr zahraničí SRN Sigmar Gabriel. Poslanec za CDU Roderich Kisewetter poznamenal, že americká operace byla podniknuta kvůli vystoupení USA z íránské jaderné dohody, proto by nebylo správné, aby to Německo podpořilo. Německo pak účast v americké operaci odmítlo, což svědčí o tom, že Donald Trump ovlivnil německou politiku víc než kdokoli z jeho předchůdců. Der Spiegel připomíná, že nejde o první demarši Berlína vůči Washingtonu: V roce 2003 odmítlo například Německo účast ve válce proti Iráku.

Rudolf Hruboň