Ropa z Ruska už brzy nebude smět vstupovat do EU po moři. Po rozhodnutí o sankcích odborníci a politici kalkulují, co bude mít silnější efekt: nižší příjem pro Rusko a nebo zdražení paliv pro Evropany? Ve svém článku se nad tím zamýšlí německý magazín Der Spiegel (viz ZDE).

Nejhorší možný scénář

Šéf Brueghelova výzkumného centra v Bruselu Guntram Wolf uvedl, že v blízké budoucnosti mohou země EU čelit cenovému šoku kvůli zpřísnění sankcí na dovoz ruské ropy. Podle Wolfa je rozhodnutí opustit ruskou ropu nejhorším možným scénářem pro Evropskou unii a povede ke zvýšení cen energií. „Vlády se mohou pokusit zmírnit cenový šok slevami na čerpacích stanicích, snížením daní a dotacemi, jak to dělaly v minulých měsících,“ cituje Der Spiegel Wolfa. Toto opatření má však stinnou stránku: masivní dotace na snížení cenové zátěže pro občany je v řadě zemí zatížena rychlým nárůstem veřejného dluhu.

Šestý balíček sankcí

Rozhodnutí o zavedení šestého balíčku sankcí proti Ruské federaci přijala Evropská unie 3. června. Rozhodnutí zahrnuje postupné ukončení nákupů ruské ropy. Při projednávání protiruských opatření, která se stala reakcí EU na zahájení speciální vojenské operace Ruska na území Ukrajiny, sehrálo významnou roli Maďarsko. Při projednávání šestého balíčku protiruských sankcí maďarské úřady požadovaly, aby EU splnila dvě podmínky: umožnila zemi přeprodávat ropu z Ruské federace a neuvalila sankce na patriarchu moskevského a celého Ruska Kirilla. V důsledku toho musely země EU v zájmu jednomyslného rozhodnutí učinit Maďarsku ústupky.

Zpracoval Rudolf Hruboň