Dánský parlament ve čtvrtek schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Uvádí to ve svém článku server Novinky (viz ZDE).
Vyřizování žádosti ve třetích zemích
Podle zákona budou migranti po příjezdu do Dánska zaevidováni a následně mohou být posazeni do letadla mířícího například do Afriky, kde se dalšími procesy vyřizování žádosti bude zabývat partnerská země. Mezi státy, které by mohly tento servis Dánsku zajišťovat, patří například Rwanda, píše agentura AFP. Hovoří se také o Etiopii či Eritreji. Náklady na celý proces zaplatí Kodaň. V zákoně se uvádí, že uprchlík může být ponechán v této třetí zemi i v případě, že bude jeho žádost o azyl vyřízena kladně.
Ochránci lidských práv protestují
Znepokojení v souvislosti s novým dánským zákonem vyjádřila Evropská komise. “Externí vyřizování žádostí o azyl vyvolává otázky ohledně azylových procedur a přístupu k účinné ochraně,” tvrdí mluvčí Evropské komise Adalbert Jahnz. Zdůraznil přitom, že možnost žádat o azyl v Evropské unii má patřit k “základním právům.” Organizace pro lidská práva varují, že pokud budou dánský příklad následovat i další země, ocitne se prý právo na azyl v ohrožení. Dánský ministr pro migraci Mattias Tesfaye ale argumentuje tím, že opatření je humánnější než dosavadní procesy, protože sníží příliv uprchlíků, kteří kvůli vidině lepšího života riskují život na nebezpečných migračních trasách.
Zpřísňování imigrační politiky
Premiérka a předsedkyně dánské sociální demokracie Mette Frederiksenová se k omezování migrace zavázala ve své předvolební kampani. Od roku 2019, kdy zastává post předsedkyně vlády, migrační politiku stále zpřísňuje. V roce 2020 požádalo o azyl v Dánsku 1547 lidí, což je nejméně od roku 1992. Asi 600 žadatelů o azyl loni v Dánsku azyl získalo, zatímco v roce 2015 to bylo více než 10 tisíc žadatelů. V dubnu Dánsko jako první evropská země neprodloužilo povolení k pobytu syrským uprchlíkům s vysvětlením, že část syrského území je již dostatečně bezpečná na to, aby se mohli vrátit do vlasti.
Zpracoval Rudolf Hruboň
