Americká Národní agentura pro bezpečnost (NSA) v letech 2012 až 2014 podle dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR) využila spolupráci s dánskou zahraniční rozvědkou ke špehování vysoce postavených politiků včetně německé kancléřky Angely Merkelové. Uvedla to agentura ČTK (viz ZDE).
“Spojenci” se špehovali navzájem
Francie, Švédsko a Norsko dnes vyzvaly k prošetření zprávy dánské rozhlasové stanice Danmarks Radio (DR), podle níž dánské tajné služby mezi roky 2012 a 2014 pomáhaly americké Národní agentuře pro bezpečnost (NSA) špehovat přední evropské politiky. Pokud by se obvinění ukázalo jako pravdivé, jednalo by se podle francouzského ministra pro evropské záležitosti Clémenta Beauna o “extrémně závažnou” záležitost, jež by mohla mít i dopady na spolupráci Francie s Dánskem. Německo bez jakýchkoli podrobností uvedlo, že prý o případu “jedná se zahraničními partnery.”
Špehování předních evropských politiků
NSA podle zprávy dánského rozhlasu pomocí dánských tajných služeb shromažďovala informace o politicích v Německu, Francii, Švédsku a Norsku. Předmětem amerického zájmu podle zprávy byli kromě Merkelové tehdejší šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier či lídr opozice Peer Steinbrück. Podobné odhalení se objevilo také v roce 2013, kdy někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil množství utajovaných informací, které odhalily značný rozsah americké elektronické a telefonní špionáže. Monitorování se týkalo desítek milionů Američanů i politiků jiných zemí, včetně Merkelové. Bílý dům tehdy obvinění zcela nepopřel, uvedl však, že prý telefon německé kancléřky nebyl a nebude odposloucháván.
Joe Biden byl do skandálu zapojen
Snowden na Twitteru po zveřejnění zprávy v neděli uvedl, že současný prezident Joe Biden byl tehdy do skandálu hluboce zapojen, a dodal, že by celá věc měla být plně odtajněna. Biden byl tehdy viceprezidentem. Snowden je ve Spojených státech obviněn z krádeže vládního majetku, neoprávněného sdělování informací o obraně státu a z úmyslného sdělování tajných zpravodajských informací. Uchýlil se proto do ruského exilu. Předtím než zveřejnil informace o rozsahu americké špionáže, američtí zpravodajští činitelé trvali na tom, že NSA prý nikdy vědomě informace neshromažďovala.
Zpracoval Rudolf Hruboň
