Američtí představitelé v pátek pro CNN přiznali, že sankce vedené USA nezhroutily ruskou ekonomiku. Navzdory rekordním příjmům Moskvy z prodeje energií a síle její měny ale Američané stále doufají, že účinky sankcí se teprve projeví (viz ZDE).

Bezprecedentní sankce Západu

USA a na nich závislé země z NATO a EU reagovali na ruskou vojenskou operaci na Ukrajině uplatněním bezprecedentních ekonomických sankcí na její ekonomiku. Rusko se během dvou týdnů po ofenzivě stalo zemí s nejtvrdšími sankcemi na světě, ale po postupných kolech trestů, energetických embarg a exkomunikace z bankovního systému SWIFT Moskva sklízí rekordní zisky z vývozu fosilních paliv, rubl je stejně silný vůči dolaru jako tomu bylo v roce 2019 a míra inflace v Rusku klesla. „Očekávali jsme, že věci jako SWIFT a všechny blokující sankce vůči ruským bankám totálně naruší ruskou ekonomiku,“ řekl jeden nejmenovaný americký představitel CNN. Další řekl, že Washington „doufal, že nyní uvidí ruskou ekonomiku trpět více, vzhledem k bezprecedentní závažnost sankcí“, parafrázovala CNN.

Přání kolapsu ruské ekonomiky

Navzdory zjevnému neúspěchu američtí představitelé řekli CNN, že očekávají, že do poloviny roku 2023 bude ruská ekonomika ochabovat. Nedostatek zahraničních surovin a komponent bude do té doby zřejmý, uvedli představitelé, přičemž jeden řekl, že USA to prý „vždy vnímaly jako dlouhodobou hru“. Již v březnu však americký prezident Joe Biden tvrdil, že sankce již „způsobily propad ruské ekonomiky do kráteru“, přičemž uvedl pokles hodnoty rublu, který se ale ukázal jako krátkodobý. Je to naopak Evropa která již utrpěla nesmírné hospodářské škody v důsledku vlastních sankcí vůči Rusku. Ceny pohonných hmot na celém kontinentu raketově vzrostly, inflace v EU je na nejvyšší úrovni v historii a dokonce i Německu, přední průmyslové velmoci bloku, hrozí „deindustrializace“ v důsledku energetické krize.

Zpracoval Rudolf Hruboň