Řada zemí EU zahájila nouzové plány zaměřené na snížení a přidělování spotřeby zemního plynu a na oživení výroby elektřiny z uhlí, informoval server Business Insider.

Restart uhelných elektráren

Tento týden Německo, Rakousko a Nizozemsko oznámily, že energie vyrobená z uhlí by jim mohla pomoci vyrovnat se s energetickou krizí v nadcházející zimě. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že země učinila „hořké“ rozhodnutí restartovat uhelné elektrárny. Rakousko také oznámilo, že v případě nouze přestaví plynovou elektrárnu na uhlí, zatímco Nizozemsko zrušilo svůj limit na výrobu energie z uhlí. Zprávy také naznačují, že italské uhelné elektrárny se v posledních měsících zásobují uhlím. Mezitím Nizozemsko a Dánsko v pondělí také oznámily nouzové plány, které zahrnují přidělování plynu v případě nedostatku dodávek. Itálie také zvažuje vyhlášení stavu pohotovosti pro energetiku, uvedla agentura Reuters s odkazem na zdroje, což znamená, že země by také mohla začít přidělovat plyn průmyslovým uživatelům. Havarijní plány podobného charakteru již zahájilo Německo a Rakousko.

Panika kvůli vlastním sankcím

Posun od aspirací EU na „zelenou energii“ bez uhlí ke „špinavému palivu“ přišel poté, co hlavní dodavatel plynu do unie, ruský Gazprom, minulý týden snížil dodávky o 60 % prostřednictvím plynovodu Nord Stream. Stalo se tak poté, co německý poskytovatel údržby Siemens nedokázal vrátit čerpací jednotky z oprav v Kanadě kvůli protiruským sankcím Ottawy. Rusko zdůraznilo, že tento krok byl způsoben čistě technickými důvody, protože zařízení, které čerpá plyn z Ruska do Německa a dále do Evropy, není schopno fungovat na normální kapacitu když jsou v provozu pouze tři čerpací jednotky z osmi.

Rusko má plynu dost

„Máme plyn, je připraven k dodání, ale Evropané musí vrátit zařízení, které by mělo být opraveno v rámci svých závazků,“ řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, jak citovala agentura Reuters. Evropští představitelé však toto rozhodnutí označili za politické. EU spoléhá na Rusko ze 40 % svých potřeb zemního plynu a snížení dodávek představuje hrozbu pro jeho energetickou bezpečnost. Poptávka po zemním plynu je v tomto regionu v současnosti poměrně vysoká, protože letní vedra nutí Evropany zintenzivnit používání chladicích systémů. Situace se však může zhoršit blíže k zimním měsícům, kdy je spotřeba v topné sezóně mnohem vyšší.

Zpracoval Rudolf Hruboň