V německém Limburgu došlo k brutální vraždě. Manžel tam v pátek zavraždil svoji manželku. Nejdříve ji přejel autem a pak ji před zraky svědků na ulici umlátil sekerou.
Záchranáři byli šokováni
V hesenském Limburgu an der Lahn došlo v pátek k vraždě. Muž (34) brutálně zavraždil svoji manželku. Policie informovala, že k vraždě ženy (31) došlo okolo 8:25, kdy muž ženu nejdříve přejel svým vozem. Následně ji umlátil sekerou. Svědci sdělili, že pachatel se nechal bez odporu zadržet. Muž je údajně německý občan původem z Tuniska. Jeho oběť rovněž byla rovněž Tunisanka. Soudce rozhodl o jeho zadržení. Obě děti tohoto páru se nacházejí v rukou německých úřadů. Při vyšetřování policie pracuje s motivem vycházejícím z problémů ve vztahu. Muž jednal s vysokou mírou brutality. Nejdříve ženu, která se pohybovala po chodníku, srazil. Poté ji asi 30 metrů vezl na autě a následně v rychlosti narazil do zdi domu. Poté vytáhl z kufru sekeru a ženu opakovaně mlátil do hlavy. Oběť na místě podlehla zraněním. Policisté a záchranáři byli po příjezdu na místo činu šokováni. Svědci čin vyfotografovali a natočili. Záběry částečně unikly do médií. Německá policie žádala, aby se záběry nedostaly na internet a vyhrožovala pokutami. Podle informací německých Frankfurter Neuen Presse žil manželský pár již delší dobu odděleně. Manželka žila s dětmi v Limburském domově pro ženy. Muž žil asi 70 kilometrů od města.
Růst násilných trestných činů v Evropě
Po celé západní Evropě dochází k nárůstu počtu násilných trestných činů. Mezi hlavní viníky tohoto stavu odborníci zahrnují migrační krizi, která vrcholila roku 2015, kdy jen do Německa přišlo přes jeden milion migrantů. Výzkumy prováděné v západní Evropě poukazují i na skutečnost, že druhá generace migrantů některých národností se dopouští více násilných trestných činů ve srovnání s jejich rodiči. V souvislosti s vysokou migrací do Německa se odborníci obávají situace, kdy v Německu vypukne občanská válka mezi Němci a „nově příchozími“, pokud německá vláda nebude schopna migrantům nadále vyplácet sociální podporu.
Rudolf Hruboň