Nejvyšší soud Spojeného království v pondělí zamítl odvolání Juliana Assange proti rozhodnutí o jeho vydání do USA, kde spoluzakladatel WikiLeaks čelí obvinění ze špionáže. Poslední nadějí Assange je tak britská ministryně vnitra Priti Patel, která musí ještě vydání potvrdit.

Servilita vůči USA

Britský nejvyšší soud tak potvrdil servilitu vůči Spojeným státům, které usilují dlouhodobě o Assangeovo vydání pod záminkou obžaloby ze špionáže. Padesátiletý rodák z Austrálie Assange totiž prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil tisíce utajovaných vojenských a diplomatických dokumentů, které způsobily skandální odhalení skutečných praktik hlavně americké politiky. Minulý rok v lednu soudkyně Vanessa Baraitserová zamítla jeho vydání ze zdravotních důvodů. Zdůvodnila to tím, že existuje vysoké riziko, že Assange se v americkém vězení pokusí o sebevraždu.

Americký tlak

Američané ale vyvinuli na Velkou Británii  a odvolací soud diplomatický tlak na základě tvrzení, že Assange v minulosti netrpěl závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním a není tak nemocný, aby nedokázal odolat nutkání ublížit si. Americké úřady daly britským soudcům najevo, že pokud Assangeovo vydání odsouhlasí, mohl by si prý odpykat trest pouze v takové délce, jakou by mu vyměřila justice v Austrálii. Za trestné činy, ze kterých je obžalovaný, totiž podle amerických zákonů hrozí Assangeovi až 175 let vězení.

Vězeň svědomí

Server WikiLeaks založený Assangem zveřejnil například šokující videa a dokumenty o mučení a zabíjení civilistů americkou armádou v Iráku, americké špionáži vůči OSN a o tom, že velvyslanectví USA v jednotlivých zemích na světě jsou základnami špionáže v daných zemích. Spojené státy donutily v rámci svého tažení proti WikiLeaks některé soukromé firmy, aby zrušily WikiLeaks hosting serverů (Amazon) či převody financí na podporu provozu serveru (PayPal). Případ WikiLeaks ukazuje na to, že svoboda slova v tzv. západních demokraciích končí tam, kde začínají zájmy americké administrativy a na ní závislých zemí.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň