Julian Assange v roce 2014 na ekvádorském velvyslanectví v Londýně; Foto: Wikimedia Commons

Julian Assange v roce 2014 na ekvádorském velvyslanectví v Londýně; Foto: Wikimedia Commons

Zahraniční

BRITSKÝ SOUD PODLEHL nátlaku Američanů a souhlasí s vydáním Assange do USA

Britský soudce ve středu povolil vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států, kde je stíhán mimo jiné za špionáž. Konečné rozhodnutí ve věci nyní náleží britskému ministerstvu vnitra.

Až 175 let vězení

Assange, který se brání vydání do USA již řadu let, se ještě může snažit rozhodnutí ministryně Priti Patelové ovlivnit zasláním relevantních dokumentů a případně se proti jejímu verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu. V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, uvedli jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Uvedl rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.

Vězeň svědomí

Server WikiLeaks založený Assangem zveřejnil například šokující videa a dokumenty o mučení a zabíjení civilistů americkou armádou v Iráku, americké špionáži vůči OSN a o tom, že velvyslanectví USA v jednotlivých zemích na světě jsou základnami špionáže v daných zemích. Spojené státy donutily v rámci svého tažení proti WikiLeaks některé soukromé firmy, aby zrušily WikiLeaks hosting serverů (Amazon) či převody financí na podporu provozu serveru (PayPal). Případ WikiLeaks ukazuje na to, že svoboda slova v tzv. západních demokraciích končí tam, kde začínají zájmy americké administrativy a na ní závislých zemí.

Zpracoval Rudolf Hruboň