Britský odvolací soud v pátek otevřel cestu k vydání zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Zrušil stanovisko soudu nižší instance, podle kterého je Assangeovo psychické zdraví příliš křehké na to, aby byl schopen zvládnout podmínky panující v americkém vězeňském systému.

Servilita vůči USA

Britský odvolací soud tak potvrdil servilitu vůči Spojeným státům, které usilují dlouhodobě o Assangeovo vydání pod záminkou obžaloby ze špionáže. Padesátiletý rodák z Austrálie Assange totiž prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil tisíce utajovaných vojenských a diplomatických dokumentů, které způsobily skandální odhalení skutečných praktik hlavně americké politiky. Letos v lednu soudkyně Vanessa Baraitserová zamítla jeho vydání ze zdravotních důvodů. Zdůvodnila to tím, že existuje vysoké riziko, že Assange se v americkém vězení pokusí o sebevraždu.

Americký tlak

Američané ale vyvinuli na Velkou Británii  a odvolací soud diplomatický tlak na základě tvrzení, že Assange v minulosti netrpěl závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním a není tak nemocný, aby nedokázal odolat nutkání ublížit si. Americké úřady daly britským soudcům najevo, že pokud Assangeovo vydání odsouhlasí, mohl by si prý odpykat trest pouze v takové délce, jakou by mu vyměřila justice v Austrálii. Za trestné činy, ze kterých je obžalovaný, totiž podle amerických zákonů hrozí Assangeovi až 175 let vězení.

Vězeň svědomí

Server WikiLeaks založený Assangem zveřejnil například šokující videa a dokumenty o mučení a zabíjení civilistů americkou armádou v Iráku, americké špionáži vůči OSN a o tom, že velvyslanectví USA v jednotlivých zemích na světě jsou základnami špionáže v daných zemích. Spojené státy donutily v rámci svého tažení proti WikiLeaks některé soukromé firmy, aby zrušily WikiLeaks hosting serverů (Amazon) či převody financí na podporu provozu serveru (PayPal). Případ WikiLeaks ukazuje na to, že svoboda slova v tzv. západních demokraciích končí tam, kde začínají zájmy americké administrativy a na ní závislých zemí.

Zdroj: Wikipedia.org

Zpracoval Rudolf Hruboň