K výsledkům předčasných voleb ve Velké Británii se vyjádřil ve svém článku Jiří Weigl z Institutu Václava Klause (viz ZDE).

Mainstreamové lži

Tři roky od brexitového referenda v Británii u nás šířila mainstreamová média konspirační teorie, že rozhodnutí většiny Britů odejít z EU je výsledkem ruské hybridní války proti Západu, která má podobu šíření různých lží a polopravd (fake news) a rozeštváváním britské veřejnosti. Britové prý byli zmanipulováni, obelháni a oklamáni, jednali bez dostatečného rozmyslu v jakémsi pomatení smyslů, a proto si dnes jejich většina chce toto rozhodnutí zopakovat.

Televiznímu zpravodajství z Británie dominovaly reportáže o údajných masových demonstracích odpůrců Brexitu a jejich vyjádření plnila stránky našich novin. Jak smýšlí britská politická elita ukazovala tragická představení v britském parlamentu neschopném se shodnout na ničem. Pro bývalou premiérku Mayovou byl protivníkem nikoliv Brusel, ale vlastní poslanci. Svou počáteční nečinností a pozdějšími podivnými manévry přivedla svou zemi do bezprecedentní krize. Zkrátka s takovými argumenty nám naše oficiální propaganda tvrdila, že se britští voliči tehdy v referendu spletli, ale dnes si svůj omyl uvědomují a chtějí své rozhodnutí nějak měnit.

Volby ukázaly pravdu

Předčasné volby, které byly faktickým novým referendem o Brexitu, jasně ukázaly, že problém s fake news, lžemi a manipulací máme my, a to ze strany našich médií. Drtivá volební podpora pro premiéra Johnsona, jedné z hlavních tváří Brexitu, a jeho plánu na rychlý a rozhodný rozchod s EU, jasně ukázaly, že Britové si nic rozmýšlet nechtěli a že své původní rozhodnutí potvrdili nebývalou většinou. Žádný Putin a žádné Rusko v hlasování miliónů obyvatel Spojeného království roli nehráli. Lidé v Británii mají zkrátka dostatek rozumu, s vývojem EU byli většinově nespokojeni a nechtějí přihlížet tomu, jak jejich zemi vládnou cizinci – proti vůli Angličanů a v rozporu s jejich zájmy.

Debakl bruselské politiky

Odchod Velké Británie, nyní nezpochybnitelný, je obrovským debaklem dosavadní bruselské politiky. Je příznačné, že toto fiasko však žádnou reflexi v unijních strukturách nevyvolalo. Vše se odbylo slovy o fake news, populismu a Rusku a jede se postaru dál. Tentokrát za zničující chimérou uhlíkové neutrality. EU neschopnou sebereflexe a zásadní systémové reformy a nás v ní nečeká v budoucnu nic dobrého. Brzy to všichni poznáme na vlastní kůži – uhlíková neutralita nás přijde všechny hodně draho. A propaganda to nevyřeší, jak ukázal případ britských voleb. Pravda vždy nakonec vyjde na povrch.

Redakčně upravil Rudolf Hruboň