Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil na čtvrteční bilanční tiskové konferenci, že Moskva výdaji na obranu neohrozí svůj rozpočet a nezapojí se do závodů ve zbrojení. Uvádí se to v článku na americkém serveru Bloomberg (viz ZDE).
Efektivnější investování do armády
Putin poukázal na to, že Rusko v roce 2018 vydalo na zbrojení 2,77 bilionu rublů, tedy asi bilion korun, zatímco USA investovaly do armády ve stejném období 692 miliard dolarů, tedy 15,3 bilionu korun. Rozdíl je markantní: Rusko dává na obranu 2,4 procenta HDP, Amerika 3,7 procenta. „Jak je možné, že při tak velkém rozdílu zůstává Rusko s malým, a dokonce se zmenšujícím se vojenským rozpočtem pro USA pořád ještě impozantním soupeřem?“ ptá se Bloomberg. Zřejmě proto, že Putin chápe nároky moderního vojenství lépe než americký prezident a všichni kongresmani dohromady. „A je také možné, že autoritářský systém Ruska je v rozdělování zdrojů na obranu efektivnější,“ myslí si auto článku, politolog Leonid Beršidskij.
Množství peněz válku nevyhraje
Navíc řeč čísel neříká o stavu ruské armády celou pravdu. Země je daleko militarizovanější, než ukazují finance určené na obranu. Naopak Trumpovy rostoucí náklady na zbrojení jsou pochybnou a opožděnou odpovědí na zhoršující se stav globální bezpečnosti. „Jenomže dnešní války se nevyhrávají množstvím pytlů naditých penězi. Nepřítelem jsou stále častěji malé, agilní jednotky, které nemají zdaleka tolik zdrojů jako národní státy. Boj s nimi vyžaduje úplně jinou kvalitu strategického myšlení. Masivní nasazení sil je účinné jen zcela výjimečně, naopak daleko efektivnější je přesouvání váhy boje na nepravidelné jednotky,“ poznamenává Bloomberg. „Rusko je v tom velmi zdatné. Dokázalo snižovat armádní rozpočet dokonce i v průběhu vojenského angažmá v Sýrii,“ píše server.
Státní kontrola zbrojovek
Podle Bloombergu je zřejmé, že za velikostí amerického vojenského rozpočtu jsou domácí zbrojovky, protože americký zbrojní průmysl je největším výrobním odvětvím, které si USA ponechaly. Výzkumy ukázaly, že i nepřímá účast Spojených států v menším válečném konfliktu spolehlivě zvedá cenu akcií domácím výrobcům zbraní. Naproti tomu v Rusku jsou zbrojovky pod dohledem státu, nemohou si vylobbovat žádný vliv navíc a technokratická ruská vláda je drží zkrátka. Jen některé zakázky byly koncipovány tak, aby pomohly místnímu rozvoji. „Tento systém, který by byl v jiných odvětvích zoufale neefektivní, v Rusku pomáhá zamezit plýtvání na vojensko-průmyslový komplex,“ konstatuje Beršidskij.
Rudolf Hruboň