Ceny ropy v posledních týdnech rychle stoupají. Globální trh se zdražováním vyrovnává s absolutním embargem íránské ropy ze strany Spojených států. Cena se může vyšplhat až na 100 dolarů za barel. Píše o tom ve svém článku agentura Bloomberg (viz ZDE).

Protiíránská politika Donalda Trumpa

Strategie Trumpovy administrativy spočívá v odříznutí Íránu od spojenců, které si islámská republika drží díky prodeji ropy. Tato taktika ale může zaznamenat velkou ránu, protože světový trh se bez íránské ropy nejspíš neobejde. Cena ropy Brent, která se těží především na ropných plošinách v Severním moři, vzrostla od začátku roku o 33 procent a pohybuje se kolem 72 dolarů za barel. Pro světovou ekonomiku závislou na ropě znamená prudké zdražení ropy negativní šok.

Co by výrazné zdražení znamenalo pro svět?

“Roste riziko, že půjdou ceny ropy výrazně nahoru,” uvedli oxfordští ekonomové John Payne a Gabriel Sterne. Dopady se budou v závislosti na typu ekonomiky i geografické poloze států lišit. Rostoucí ceny ropy, a tedy i pohonných hmot, výrazně poškodí rozpočet domácností a mohou zrychlit inflaci. Nepřehledná situace může být ranou i pro velké ekonomické hráče. Čína je jako největší světový dovozce ropy velmi zranitelná a není sama, mnoho evropských zemí je na dovážené ropě také závislých.

Vydělají producenti ropy, prodělají vyspělé ekonomiky

Z rostoucích cen ropy budou profitovat jejich největší světoví vývozci, jako jsou Saúdská Arábie, Rusko, Norsko, Nigérie a Ekvádor. Naopak postižené budou ekonomiky vyspělých západních států, které spotřebovávají vysoké objemy ropy. Pro Spojené státy by to mohlo znamenat stagnaci růstu ekonomiky a zastavení zvyšování maloobchodních tržeb. Růst cen ropy způsobí také zrychlení tempa světové inflace.

Rudolf Hruboň