Další letový test amerického hypersonického raketového systému, který se uskutečnil minulý týden na Havaji, skončil neúspěchem kvůli problému, ke kterému došlo při snaze zapálit druhý stupeň střely. Informovala o tom agentura Bloomberg (viz ZDE).

Zpoždění za Ruskem a Čínou

Test amerického systému Common Hypersonic Glide Body se uskutečnil ve středu ze střediska Pacific Missile Range na Havaji. Odpálení druhého stupně rakety, který má zrychlit střelu nad rychlost více než Mach 5, ale selhalo. Americké ministerstvo neposkytlo mnoho podrobností o tom, co se odehrálo ve středečním testu, když v prohlášení zaslaném e-mailem uvedlo, že “došlo k anomálii.” Krach testu tak zasadil novou ránu do programu, kterým se vláda prezidenta Joa Bidena snaží urychlit v souvislosti s konfliktními vztahy s Ruskem a Čínou, zeměmi, které jsou ve vývoji hypersonických střel před Spojenými státy značně napřed.

Již třetí neúspěšný pokus

Jedná se už o třetí neúspěšný americký pokus rakety v rámci programu Conventional Prompt Strike ve snaze vyvinout hypersonické zbraně, které lze integrovat do torpédoborců Zumwalt a ponorek třídy Virginia. V říjnu loňského roku se na tichomořském odpalovacím středisku na Aljašce nepodařilo odstartovat nosné raketě. V prosinci selhal další americký hypersonický test. Tentokráte se hypersonická střela odpalovaná ze vzduchu AGM-183A nedokázala odpojit od svého nosiče, bombardéru B-52H kvůli neurčené chybě.

Komplikovaná konstrukce

Někteří analytici naznačují, že příčinou selhání testů může být komplikovaná konstrukce hypersonických zařízení vyrobených v USA. Ruský vojenský analytik Alexej Ramm v listu Izvestija uvedl (viz ZDE), že dvoustupňový design americké konvenční hypersonické zbraně Prompt Strike naznačuje zbytečně komplikovanou konstrukci vyžadující řádnou integraci více subsystémů a tedy řadu testů. Oproti tomu ruská hypersonická střela Zircon nepotřebuje ke svému úspěšnému fungování druhý stupeň. Mezi další možné příčiny opakovaných neúspěchů patří uspěchané testování, špatné řízení projektu a trivializace selhání.

Zpracoval Rudolf Hruboň