Portálu Parlamentní listy poskytl rozhovor bývalý diplomat a politik Jaroslav Bašta. V rozhovoru vyjádřil svůj názor na kauzu ohledně údajného agenta, který měl podle týdeníku Respekt přijet do Česka s ricinem v kufru (viz ZDE).
Údajný ruský agent v Praze
Respekt naznačil, že jed měl být určen pro dva pražské komunální politiky, starostu městské části Praha 6 Ondřeje Koláře a primátora Prahy Zdeňka Hřiba. Ti jsou totiž spjati s demolicí pomníku maršála Koněva a přejmenováním náměstí před ruským velvyslanectvím na náměstí Borise Němcova. Oba politici podle deníku poté, co tento muž přiletěl do Prahy, dostali ochranku. Pod dohledem je také řeporyjský starosta Pavel Novotný, který má na svědomí výstavbu pomníku Vlasovcům. Bašta označil článek z Respektu za „nepravděpodobnou historku“ a dodal, že to je něco docela nepředstavitelného. „Vezměte si to z hlediska zpravodajské služby, kdy se tedy rozhodnou, že pošlou nájemného vraha či člověka, který má provést vraždu a Respekt se to dozví hned ze tří zdrojů českých zpravodajských služeb. To je, jak už psal pan generál Šándor, jako kdyby české zpravodajské služby měly své agenty přímo v Kremlu,“ uvedl Bašta. Podle něj existuje jen několik málo možností. Dle jeho slov si buď někdo z českých zpravodajců vystřelil, nebo si to vymysleli právě v Respektu.
Účelem je vyděsit české politiky
Bašta dále vysvětluje, že účelem provokace může být vyděsit české politiky. Připomíná situaci s ruským zákonem, který schválil prezident Vladimir Putin poté, co došlo k odstranění sochy Koněva. „Když už se budeme bavit o tom, proč by Rusové měli podnikat takovéhle akce, tak je třeba se podívat na tento ruský zákon, a co by případně panu starostovi Prahy 6 hrozilo, pokud by se dostal do rukou ruské justice. Hrozilo by mu 360 hodin veřejných prací. Dokážu si představit, jak by ve středu Moskvy pucoval sochu Žukova nebo Koněva a všichni by si ho přitom fotili,“ myslí si Bašta. Bývalý diplomat si myslí, že si dal někdo velmi záležet na tom, že vymyslel právě ricin. Připomíná také minulé spektakulární vraždy, a to případ Litviněnka s poloniem a nebo případ Skripalových s Novičokem. „Teď najednou někdo vyrukuje s ricinem. Jediné, co mě napadá, skoro nechutný vtípek. Víte, jaké jsou účinky ricinového oleje? (…) Způsobuje průjem,“ uvedl Bašta.
Neúspěšní lokální politici
Bašta také poznamenává, že někteří pražští politici se tolik vyžívají v provokování Ruska proto, že nemají jiný politický program. Podle něj jsou jako komunální politici krajně neúspěšní. „Podívejte se na chaos, který je na Praze 6 po celou dobu, kdy je tam starostou Kolář. Podívejte na to, jak vypadá Praha z hlediska dopravy a dalších věcí za pana Hřiba. U něj bych ještě doplnil, že když nastoupil do funkce, nechal odstranit desku s poděkováním Koněvovi na Staroměstské radnici,“ uvádí bývalý diplomat. Podle něj jde také o snahu přepisovat dějiny, a to především konec druhé světové války. Jako příklad uvádí Bašta pomník Vlasovcům, který byl umístěn v pražských Řeporyjích. „V Praze měl svůj štáb Buňačenko, což byl druhý generál, který bojoval v Praze. S Buňačenkem ovšem mají obrovský problém spojenci, Američani, protože když bylo vylodění v Normandii v roce 1944, pluk, kterému velel Buňačenko, zdržel americký nástup o šest týdnů. Způsobil jim v podstatě nejtěžší ztráty za celou válku. Proto ho taky s radostí vydali Sovětům v roce 1945,“ vysvětluje Bašta.
Přepisování historie
Uvádí, že celá snaha přepsat historii je kromě všeho spojená s tím, že se pražští komunální politici hlásí dle něj k „myšlence Hitlerovy Velkoněmecké říše“. Bašta také zmiňuje, že on sám si nevšiml, že Rusové s Českem dlouhodobě a vědomě vyhrocovali vztahy, a to ani se Západem obecně. „Pokud tedy nebudu počítat to, že stavějí Nord Stream 2, což hodně vadí Spojeným státům,“ dodává. Kromě toho uvedl, že by se nedalo říct, že má Česko zájem o vyhrocování vztahů s Ruskem. Poukazuje na to, že toto vyhrocování jde z nižší úrovně, tedy od komunálních politiků. Bašta podotkl, že tito politici však mají bohužel i podporu ministra zahraničí Petříčka. V neposlední řadě poukázal i na časové období, kdy se toto všechno odehrává. „Že se toto všechno odehrává v období před 75. výročím skončení druhé světové války, je to prostě součástí dlouhodobé snahy přepisovat dějiny,“ uvádí Bašta a dodává, že „i to přepisování historie má takovou ricinovou příchuť“.
Rudolf Hruboň
