V rámci událostí, které se odehrávají kolem pokusu o státní převrat v Bělorusku, velmi překvapil českou veřejnost svým postojem předseda vlády Andrej Babiš, když se vyjádřil velmi tvrdě vůči prezidentu Lukašenkovi a nekriticky podpořil demonstranty.

Z pragmatika aktivistou?

Jeho opakovaná vyjádření o tom, že události v Bělorusku mají připomínat dění v srpnu 1968 v tehdejším Československu či dokonce výzvy k tomu, aby došlo v Bělorusku k obdobnému převratu jako u nás v listopadu 1989 asi vyrazily dech každému. Nejen jeho příznivcům, ale i odpůrcům. Reagovat nedokázali zatím ani opoziční politici. Asi málokdo kdo Babiše sleduje v rámci jeho politické dráhy a kdo ho poznal jako pragmatického manažera, si ho nedokázal představit jako “bojovníka za svobodu a demokracii”.

Nepřesvědčivá póza

Tato poloha mu ale prostě nesedí a není v ní přesvědčivý. Lze snad pochopit důvody – asi rady jeho marketingových poradců a nebo v rámci předvolebního boje snaha zastínit ministra zahraničí Petříčka z ČSSD. Babiš evidentně začal usilovat o hlasy liberálně-demokraticky zaměřených voličů, kteří ho prozatím viděli spíše jako bývalého komunistu a dávali proto přednost ODS. Je ovšem otázka, zda tyto jeho dosavadní odpůrce přesvědčí jeho postoj v jedné zahraničně-politické kauze. Spíše ne. Naopak, mnohé jeho stávající voliče z řad lidí středního věku nebo seniorů může tento jeho postoj rozladit natolik, že se začnou rozhlížet po jiné, v politickém zaměření zásadovější straně.

Rudolf Hruboň