Nedostatek zbraní v celé Evropě by mohl postavit spojence Ukrajiny před těžké rozhodování – při své podpoře Kyjevu totiž zvažují také zajištění vlastní bezpečnosti. Podle agentury AP tak některé evropské země stojí před dilematem, zda své zbraně nadále na Ukrajinu posílat či nikoliv (viz ZDE).

Vyčerpané zásoby

Ruská vojenská operace na Ukrajině zatížila už před tím zdecimované zásoby zbraní nejen v řadě menších států, ale i v některých větších zemích NATO. Spojené státy a další členové Severoatlantické aliance poslali kyjevskému režimu zbraně a vybavení v hodnotě miliard dolarů, někteří spojenci poskytli všechny své rezervní zbraně ze sovětské éry a nyní čekají na americkou náhradu. Pro některé evropské země může být obtížné rychle doplnit zásoby, jelikož už nemají silný obranný sektor, který by dokázal rychle vyprodukovat náhradu.

Dilema bezpečnosti

Nyní podle AP čelí dilematu: mají nadále posílat své zásoby zbraní na Ukrajinu, podporovat tak válku s Ruskem a současně potenciálně oslabit vlastní bezpečnost? Nebo si mají nechat to, co jim zbývá, aby ochránily vlast, což ale může zvýšit pravděpodobnost ruského vítězství na Ukrajině? Po takřka osmi měsících intenzivních bojů Západ očekává, že válka bude pokračovat měsíce, možná roky. Obě strany přitom rychle spotřebovávají zásoby zbraní. Vítězství může záviset na tom, kdo vydrží déle, píše AP.

Rusko zrychlí výrobu

Rusko obnoví své schopnosti spíše dříve než později, protože ruský prezident může nařídit výrobcům zbraní, aby přešli na nepřetržitou výrobu. Některé vojáky už poslalo do továren místo na frontu. Rusko má zkušenosti s obnovou své armády, aby mohlo každých několik let kompletně obnovit svou bojovou schopnost. Na druhé straně obnovení zásob a výrobních kapacit zbraní na Západě bude dlouhý proces, domnívají se vojenští odborníci. Pro některé země to může vyžadovat významnější investice do infrastruktury.

Zpracoval Rudolf Hruboň