Ilustrační foto: 
Andreas Bohnenstengel / Wikimedia Commons

Ilustrační foto: Andreas Bohnenstengel / Wikimedia Commons

Magazín

ANTIBIOTIKA: Vědci zjistili jednu z možných příčin Parkinsonovy choroby

Vědci z Helsinské univerzity zjistili, že použití antibiotik zvyšuje nebezpečí vývoje Parkinsonovy choroby. Bylo to oznámeno ve zprávě pro tisk na odborném portálu MedicalXpress (viz ZDE).

Širokospektrální antibiotika

Podle slov vedoucího vědecké skupiny Filipa Scheperjanse nejnebezpečnějšími mohou být antibiotika širokého spektra a ta, která se používají proti anaerobním bakteriím a mykózám. Odborník podotkl, že u většiny pacientů trpících touto neurologickou chorobou se může patologie projevit ve střevech a předcházet takovým symptomům, jako jsou pomalost, tremor a svalová rigidita. V lednu vědci z USA a Nizozemska oznámili, že v brzké budoucnosti bude svět zachvácen pandemií Parkinsonovy choroby kvůli demografické situaci a jiným vlivům. Poruchy nervové soustavy jsou jednou z příčin invalidity v současném světě, a v posledních desetiletích se nejvíce rozšířila Parkinsonova choroba. V období 1990 až 2015 přesáhl počet pacientů s touto chorobou šest milionů. Podle výpočtů vědců do roku 2040 kvůli zvyšování průměrného věku obyvatelstva přesáhne počet nemocných 12 milionů.

Nedostatek serotoninu

Již před časem bylo uvedeno, že předčasným příznakem nezvratných neurodegenerativních procesů, které jsou způsobeny Parkinsonovou chorobou, může být spotřebování serotoninu. K takovému zjištění dospěli vědci z Královské univerzity v Londýně. Informoval o tom portál Science Alert. Změny v serotoninovém systému mohou začít zhruba patnáct až dvacet let před vypuknutím motorických a jiných symptomů, které se vyskytují v počátečním stádiu Parkinsonovy choroby a časem se zhoršují. Změny v serotoninovém systému ovlivňují náladu člověka, jeho spánek a motorické funkce. Výzkumníci rovněž dospěli k závěru, že by jejich objev mohl vést k vytvoření nových způsobů diagnostiky tohoto onemocnění a jeho léčby. Parkinsonovou chorobou trpí v celém světě přes šest milionů lidí. Jedná se o druhé nejrozšířenější neurodegenerativní onemocnění, a to po Alzheimerově chorobě. Nemoc postupuje pomalu, ale dnešní medicína ji zatím nedokáže vyléčit.

Rudolf Hruboň