Ilustrační foto: Pixabay.com

Ilustrační foto: Pixabay.com

Domácí

ANALÝZA: Komu slouží kauza „syrských sirotků“?

V posledním týdnu média a politici věnují pozornost tzv. kauze „syrských sirotků“. Jak kauza vlastně vznikla, kdo ji podporuje a v čí prospěch slouží?

Jako to začalo

15. září zveřejnil server Novinky.cz rozhovor s Andrejem Babišem (viz ZDE), který se týkal hlavně hodnocení jeho působení na postu předsedy vlády a působení v politice obecně. Migrace byla pouze jedním z mnoha témat rozhovoru, přesto se titulek článku zmiňuje pouze o ní a poprvé zde zaznívá termín „syrští sirotci“. Následně se k tomuto rozhovoru začali vyjadřovat politici, čemuž média věnovala velkou pozornost (např. ZDE) a podporovala tak nadále vznik této pseudokauzy.

Přes „syrské sirotky“ na Babiše

To, že mainstreamová média nejsou nakloněna Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO, je známá věc už delší dobu. Tato média s největším dosahem na mediálním trhu se snaží hledat jakoukoliv záminku aby ho mohla dehonestovat s cílem snížení podpory hnutí ANO mezi voliči. Přesto, že tato snaha trvá už 5 let (od doby, kdy ANO dosáhlo výrazného výsledku ve volbách do Poslanecké sněmovny na podzim 2013), podpora hnutí se stále pohybuje stabilně kolem 30%. A to přes bezprecedentní dehonestační kampaně týkající se např. Čapího hnízda apod.. Je tedy svým způsobem pochopitelné, že média (a spříznění politici) využili nové příležitosti, která se naskytla před blížícími se komunálními a senátními volbami, aby napadli přes Andreje Babiše hnutí ANO a snížili tak jeho šance v těchto volbách.

Michala Šojdrová byla pouze využita

Dnes je jako strůjce celé „kauzy“ vnímána europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. Nutno přiznat, že trochu neprávem. Šojdrová navštívila řecké uprchlické tábory již v dubnu a o své návštěvě se pouze zmínila na semináři, který se konal na půdě Poslanecké sněmovny. Pokud by na její slova o „syrských sirotcích“ nereagoval premiér Babiš, média by se o tom možná ani nezmínila. Právě premiérova reakce byla impulzem, který novináři využili, jak později přiznal i sám Babiš. Šojdrovou samozřejmě nepředpokládaná pozornost potěšila a využila jí, za silné podpory médií a jiných politiků. To, že na uskutečnění jejího nezodpovědného návrhu nebyla Šojdrová ani připravena svědčí to, že se po schůzce s Andrejem Babišem ukázalo, že prozatím nemá žádné konkrétní děti ani vytipované.

Téma dětí jako mediální hyenismus

Každý mediální a reklamní odborník ví, že téma dětí (a zejména malých dětí) je jedním z těch, která jsou velmi citlivá a např. v oblasti reklamy pro něj platí určitá pravidla, která seriózní reklamní agentury dodržují. Tím pravidlem je, že by se téma malých dětí mělo používat v propagaci pouze ve zdůvodněných případech (pro propagaci výrobků nebo služeb, které s dětmi přímo souvisí). Obecně je totiž známo, že malé děti vzbuzují ve většině lidí pozitivní pocity a vytvářejí v nich nálady namířené k ochraně a pomoci.

Tato samoregulační pravidla bohužel nefungují v mediální sféře a už vůbec ne v oblasti politiky (alespoň u nás). A tak se jak média, tak někteří politici neštítí zneužít téma „malých dětí v ohrožení“ pro své politické cíle. Kdo v této situaci volá po rozumu a střízlivém řešení situace, je automaticky nálepkován jako „necitlivý, nepřející, sobecký“, apod.. Celá záležitost je řešena v úrovni emocí, kdy rozum se dostává na vedlejší kolej.

Rudolf Hruboň