Americká společnost Westinghouse, která prošla v loňském roce bankrotem, neuspěla v mezinárodním tendru, v němž Slovenské elektrárny hledaly dodavatele jaderného paliva. Vyhrál dosavadní ruský dodavatel Tvel, který je součástí státního gigantu Rosatom a který dodává jaderné palivo také pro český Temelín. Píše o tom slovenský Denník N (viz ZDE).
Američané se nechtějí s výsledkem smířit
„Domníváme se, že cena společnosti Westinghouse je konkurenceschopná při srovnání s cenou ruského uchazeče. Navíc, pokud by Slovensko mělo alternativního dodavatele, posílila by se jeho energetická bezpečnost a mělo by lepší pozici při jednání s dodavateli,” tvrdí mluvčí americké ambasády Griffin Rozelle, přestože podle hodnotící komise nabídl ruský Tvel výrazně nižší cenu než Američané i další konkurenti.
Americký velvyslanec na Slovensku Adam Sterling proto absolvoval už několik lobbistických jednání. Podle mluvčího Rozella se setkal například s manažery energetických firem, s lidmi z Úřadu jaderného dozoru, s ministrem zahraničí Miroslavem Lajčákem (Směr) nebo s ministrem hospodářství Peterem Žigem (Směr).
Americký lobbing se dotýká oblasti, která je pro Slovensko mimořádně důležitá. Jaderné elektrárny zde vyrábějí téměř polovinu elektřiny. Všechny jejich reaktory jsou postavené na ruských technologiích, a to včetně nejnovějších, které se dokončují v Mochovcích. Rusové jim dodávají jaderné palivo už čtyřicet let.
Strategické cíle Američanů na Slovensku
Američtí diplomaté měli na Slovensku v posledním období dva strategické cíle: pomoci armádě zbavit se závislosti na ruských zbraních a pomoci jaderným elektrárnám zbavit se závislosti na ruském palivu. Pokud by to znamenalo i zakázky pro americké firmy, brali by to jako příjemný bonus. Krátce poté, co slovenská vláda schválila výměnu ruských stíhaček za americké, vrhli se nyní na svůj druhý strategický cíl. Nesplnění tohoto cíle by mohlo znamenat odvolání velvyslance Sterlinga a jeho nahrazení někým, kdo bude schopen slovenské politiky v budoucnu lépe přesvědčovat, resp. “více motivovat”.
Rudolf Hruboň
